Nadace Talarak - zpráva za druhé čtvrtletí 2014

Nadace Talarak 2014
Druhá čtvrtletní zpráva
Nadace Talarak (TFI) byla oficiálně založena v roce 2010, s myšlenkou vytvořit prvotřídní satelitní záchranné a výzkumné centrum při "Biodiversity Conservation Centre (BCC)" v Bacolodu, které působí v rámci Philippine Biodiversity Conservation Programme (PBCP), Philippine Biodiversity Conservation Foundation Inc. (PBCFI) v čele s panem Williamem Oliverem. Nicméně, tento projekt byl fyzicky zahájen již v roce 2008 jako řádně akreditované centrum ochrany přírody Wildlife Rescue Center of Department of Environment and Natural Recourses (DENR) ve formě odnože od Feather Park Inc. (FPI) - DENR registrované farmy pro volně žijící zvířata.
Nadace Talarak se nachází v samém srdci regionu západní Visayas na středozápadním pobřeží ostrova Negros, který je jednou z největších priorit světově chráněných oblastí jak z hlediska počtu ohrožených endemických taxonů tak stupně ohrožení.
Název nadace "Talarak" je odvozen od místního názvu jednoho ze světově nejohroženějších druhů zoborožců, kriticky ohroženého zoborožce Waldenova, který je endemitem regionu západní Visayas a je nyní vyhynulý na všech kromě dvou ostrovů z původních šesti, kde se dříve vyskytoval. Název "Talarak" se běžně používal pro tohoto zoborožce v oblasti středního Negrosu, kde má záchranné centrum a nadace své sídlo. Takto se Talarak alias kriticky ohrožený Aceros waldeni (který je s největší pravděpodobností blízko lokálnímu vyhynutí na ostrově Negros) stal symbolem pro všechna ostatní zvířata ze západního Visayasu a ohrožené endemické druhy Filipín, které se Nadace Talarak rozhodla chránit.
Naším hlavním cílem je zaměřit se zvláště na visayanské ohrožené endemické druhy a na vysoce ohrožené endemity Filipín obecně. S vedením starších a zkušených členů PBCFI bychom rádi přispěli, jak jen bude v našich silách k vybudování rozmanitého chovu, který bude moci případně sloužit k záchraně populací a reintrodukci do moudře zvolených oblastí a dále sloužit pro vzdělávací a velvyslanecké účely. Naším cílem je také aktivně spolupracovat s místními komunitami, úřady a nevládními i vládními organizacemi na ostrově Negros, jinde na Filipínách a dále také v jiných zemích jihovýchodní Asie a Evropy. Vyvíjet soběstačný projekt založený na ekoturistice, udržitelnosti životního prostředí a nedestruktivní obživě komunit v rámci chráněných oblastí a udržitelném managementu divokých zvířat a dalších aktivitách. V neposlední řadě by Nadace Talarak chtěla podat pomocnou ruku filipínským vládním úřadům při prosazování aktivit ochrany divokých zvířat v zemi reprezentovaným Department of Environment and Natural Recourses (DENR) v jejich boji s velmi omezenými zdroji jak finančními, tak odbornými v době, kdy stoupla odpovědnost a očekávání podílet se na posílení práv ochrany volně žijících zvířat.
 
Záchranný program (ZP):
 
Sambar skvrnitý (Rusa alfredi) - ZP
Díky počáteční pomoci od PBCFI, Nadace Talarak byla oficiálně zahrnuta do záchranného programu pro sambary skvrnité (Rusa alfredi). Současný stav zvířat je 16 (k datu 30.6. 2014) (5.11) z nichž 4 (0.4) jsou divoce narození zakladatelé darováni buď soukromým vlastníkem, nebo zabavení DENR. Všichni jedinci co zakládali chov, přišli z oblasti Hinobaan, Sipalay a Candoni, kde donedávna zůstával jeden z velkých nížinných deštných pralesů. Nicméně malá skupina zvířat stále přežívá ztrátu životního prostředí a lov. V červenci roku 2013 proběhla první výměna mezi Nadací Talarak a NFEFI – BCC při které jedna dospělá samice opustila Talarak a dva dospělí samci přišli z NFEFI – BCC.
 
Prase visajanské (Sus cebifrons nigrorum) - ZP
12. června 2011 byla přivezena trojice prasat visajanských (Sus cebifrons nigrorum) z NFEFI - BCC Bacolod. Obě samice od té doby měly mnohokrát mladé. Celkem to bylo 15 selat (6.7.2) z nichž 10 přežilo. 13. května se patnáctiměsíční samice omylem dostala do vedlejšího výběhu a byla zabita dvěma tříletými samicemi. Současný stav je nyní 13 zvířat (6.7).
 
Zoborožec rýhozobý (Penelopides panini panini) - ZP
Prvním chovaným jedincem byla mladá samice, která byla zachráněna DENR environmentální úřednicí Lucia D. Salazar z města Kabankalan od člověka, který se ji snažil s dalšími 19 zoborožci 3 různých druhů a 11 holubi 3 různých druhů propašovat (RORO) autobusem do Manily. Tento způsob nelegálního pašování divokých zvířat je nejčastěji používaný, a protože město Kabankalan je důležitou křižovatkou a zastávkou pro tyto autobusy stalo se důležitým místem pro prosazování zákona v zemi. Zabavení velkého množství obzvláště ohrožených zvířat 20. září 2008 bylo důležitým impulzem k založení plně akreditovaného DENR záchranného centra pro divoká zvířata, které získalo legální status v prosinci roku 2008.
Současný stav činní 30 zvířat (12.18). Vylíhlo se 28 mláďat a 20 jich vylétlo z hnízda od ledna 2009. V květnu roku 2012 byly převezeny dva páry do Talarak Satellite Conservation Breeding Center in Punta Ballo – Sipalay.
V hnízdní sezóně 2014 bylo u 5 párů pozorováno hnízdní chování, ale jen 3 párům se vylíhla mláďata. Dva další páry měly neoplozená vejce. Nicméně během této hnízdní sezóny jsme zaznamenali dvě výjimečné věci. První z nich byla dvojitá snůška u jednoho z úspěšně se množících párů, kde se samice opětovně zazdila v hnízdní budce méně než měsíc po tom co vylétla její první tři mláďata. V druhé snůšce snesla jedno mládě (samečka), které se vylíhl o 27 dní později. Matka překvapivě opustila hnízdní budku, když bylo mládě jen 6 týdnů staré a neschopné letu. Nicméně oba rodiče pokračovali v krmení. Jsme si vědomi předešlých případů dvojité snůšky v NFEFI-BCC, ale ty byly vždy neoplozené. Druhá výjimečná událost byla 5 přirozeně odchovaných a vylétlých ptáčat. První tři samičky vylétly 15. května a zbylí dva potomci sameček a samička vylétli o 6 dní později. Pro tento druh je to první záznam 5 mláďat, co vylétla z jednoho hnízda.
 
Zoborožec Waldenův (Aceros Waldeni)
V současné době je v centru chováno 8 (5.3) jedinců tohoto druhu. Jeden dospělý pár a čtyři mladí jedinci byli darováni soukromým vlastníkem.
Od minulého roku byla staršímu páru chovanému v centru od roku 2011 poskytnuta hnízdní budka a od ledna bylo pozorováno opakované páření. Samice trávila čas v hnízdní budce, nicméně se nikdy nezazdila.
 
Další zoboržci:
Zoborozec světlehlavý (Aceros leucocephalus)
Současná populace tohoto téměř ohroženého druhu, který je endemitem ostrova Mindanao vzrostla na 18 (5.10.3) z nichž 7 (1.3.3) bylo narozeno v zajetí mezi roky 2013 a 2014. Dva páry jsou chovány v TFI, zatímco dva další páry a tři samice byly převezeny do Punta Ballo Satellite rescue & breeding Center, aby bylo více místa pro záchranné programy důležitějších a vysoce ohrožených zvířat západního Visayasu.
V hnízdní sezóně 2014 se zazdily v hnízdní budce dvě stejné samice co loni. První z nich 27. března a druhá 16. dubna. Tři mláďata byla potvrzena 18. května, dvě v jedné budce a třetí v druhé.
 
Dvojzoborožec hnědavý mindanajský (Buceros hydrocorax mindanensis)
Dva páry a jeden mladý pták byly převezeny do Punta Ballo Satellite rescue & breeding Center ze stejného důvodu, jak bylo zmíněno výše. S jedním dospělým párem, který zůstává v Talaraku je současný stav 7 jedinců (4.3).
 
Holub negroský (Gallicolumba keayi) - ZP
Tři páry tohoto kriticky ohroženého endemita západního Visayasu byly převezeny do centra 3. března 2014. Jedna ze samic zahynula 24. března. Pitva provedená doktorkou Joanne Justo odhalila převrácení prsní kosti (pravděpodobně vrozený defekt) a žlučové skvrny naznačovaly, že pták špatně přijímal potravu, pravděpodobně díky stresu z nového prostředí. Samice byla vyměněna za novou, která přišla z NFEFI-BCC spolu s dvěma holubi krvavými. 22. května jeden pár snesl jedno vejce, nicméně rodiče přestali sedět na vejcích a 24. května rodiče opustili hnízdo.
 
Holub krvavý (Gallicolumba luzonica)
V současnosti je v centru chován jeden pár a dva jedinci neurčeného pohlaví za účelem náhradní péče pro více ohroženého holuba negroského kdyby to bylo zapotřebí.
 
Holub lesklohlavý (Ducula poliocephala). Je chováno šest jedinců zachráněných v roce 2008 z RORO autobusu. Zatím ale bez úspěšného rozmnožení, i když ojedinělá reprodukční aktivita byla zaznamenána.
 
Další holubovití jsou chováni pro vzdělávací a cvičné účely jelikož TFI by se rádo zaměřilo na některé taxony vysoce ohrožených filipínských endemitů. Chovány jsou druhy: Ducula bicolor (2.2.8); Treron vernans (5.2); Phapitreron leucotis nigrorum (1.1); Ptilinopus occipitalis occipitalis (0.1); Ptilinopus leclancheri leclancheri (1.1); Caloenas nicobarica nicobarica (3.3.8); Chalcophaps indica (3.3); Macropygia tenuirostris tenuirostris (3.4.6); Columba vitiensis griseogularis (2.2).
 
Výr filipínský (Bubo philippensis) - ZP
TFI se oficiálně zapojilo do záchranného programu pro výra filipínského, když byl 8. října 2012 z NFEFI-BCC přivezen první v zajetí narozený pár. Druhý pár byl přivezen v červenci 2013. Tento pár se skládá z prvního v zajetí narozeného výra filipínského ‘Bubo’ (narozen v listopadu 2005) a samečka ‘Maginoo‘, který byl převezen do BCC- NFEFI z Avilon ZOO v roce 2002 spolu s 5 dalšími jedinci. U tohoto páru bylo zaznamenáno páření, navštěvování hnízda a zvýšená vokalizace.
 
Sovka filipínská negroská (Ninox philippensis centralis)
V centru jsou nyní dva samci, u kterých bylo zjištěno pohlaví pomocí DNA analýzy. Jeden z nich byl darován v květnu 2010 soukromým vlastníkem a dva mladí jedinci byli zachráněni Punta Ballo satellite rescue & breeding centerem od dětí z nedaleké vesnice, které je vyndaly z hnízda v květnu 2011. Tito dva mladí jedinci byli převezeni do TFI a jeden z nich později do NFEFI-BCC pro vzdělávací účely.
 
Výreček negroský (Ottus “melalotis“ nigrorum)
V květnu 2013 byl centru darován jeden jedinec (neurčeného pohlaví) tohoto nepříliš známého druhu.
 
Sova zlatočerná (Tyto longimembris amauronota)
V květnu 2013 pan Gerry Ledesma daroval centru jednoho jedince. Byl to samec (určený pomocí DNA analýzy) a později byl převezen do Punta Ballo Talarak Satelite Rescue & Breeding Center, aby se připojil ke dvěma samicím co tam byly darovány DENR-Sipalay City.
 
Filipínští papoušci ZP
Kakadu filipínský (Cacatu haematuropigya) 
Celková populace činí 8 (2.6) jedinců; 4 (1.3) jsou chováni v TFI a 4 (1.3) v Punta Ballo. Devátého června byly do Punta Ballo darovány dvě samice soukromým vlastníkem. V TFI byla tento rok poprvé pozorována kopulace u samce a nejstarší samice. Projevili také zájem o hnízdní budku, ale stáli nenakladli vejce.
 
Mada modrotemenný (Tanygnethus lucionensis salvadorii) 
V současnosti činní populace 21 ptáků (7.10.4.) z toho (3.5) bylo zachráněno v Punta Ballo Talarak Satelite Rescue & Breeding Center, kde se v březnu 2012 uskutečnil vůbec první úspěšný odchov v zajetí, dvou (ze tří) samičích potomků. V roce 2013 se v Punta Ballo Talarak Satelite Rescue & Breeding Center narodila jedna samice. 25. dubna stejného roku byla nalezena dvě vejce pod mrtvou samicí, u které bylo později diagnostikováno zamoření oblými červy. Jedno z vajec bylo neoplozené a druhé se vylíhlo. Čtvrtého dubna se v Punta Ballo Talarak Satelite Rescue & Breeding Center vylíhla dvě mláďata.
 
Mada Müllerův (Tanyghnatus sumatranus everetti)
Tento druh se zdá být jedním z nejohroženějších taxonů papoušků v zemi (Timothy Fisher osobní sdělení), přesto je v databázi IUCN Red List stále pokládán za „Málo dotčený“. Jeden poddruh (ssp. freeri - endemit malého ostrova Polillo) je skoro určitě vyhuben a poddruh v současnosti chovaný v TFI (ssp. everreti) je s největší pravděpodobností vyhynulý v oblasti západního Visayasu.
V současné době chováme dvě samice s výhledem na získání dvou samců z Avilon Foundation (Avilon Zoo), instituce se kterou v současnosti TFI začíná oficiální spolupráci.
 
Lori vlnkovaný (Trichoglossus johnstoniae johnstoniae)
Dvě samice tohoto endemického druhu (jižní a střední Mindanao), který je klasifikován, jako málo dotčený byly darovány soukromým vlastníkem.
 
Lorikul filipínský mindanaoský (Loriculus philippensis apicalis). V centru jsou chovány tři páry a dva mladí jedinci tohoto druhu. Mají velké množství poddruhů, z nichž některé již získaly status druhu. Devatenáctého dubna 2013 jedna ze samic snesla svoji první snůšku dvou vajec, která se později ukázala být neoplozená. Nicméně, ta samá samice společně s druhou snesla v květnu druhou snůšku. Obě vejce z druhé snůšky byla oplozená, vylíhla se a byla úspěšně odchována rodiči. Snůška druhé samice byla neoplozená.
 
Lorikul filipínský leytenský (Loriculus philippensis worcesteri)
24. září 2013, bylo 6 mladých ptáků darováno soukromým chovatelem.
 
Lorikul filipínský negroský (Loriculus philippensis regulus)
Je pravděpodobně jeden z nejohroženějších poddruhů filipínských lorikulů. Centru byl darován jeden pár a jedna v zajetí odchovaná samice.
 
Další chované druhy:
Bažant palawanský (Polyplectron napoleonis)
V současnosti jsou chovány dva páry a dva v zajetí odchovaní jedinci tohoto jediného ohroženého a endemického druhu hrabavých. Dvanáctého března 2014 se narodila dvě mláďata a jsou odchovávána rodiči.
 
Datel indomalajský (Dryocopus javensis philippensis)
Tento druh je chován hlavně pro cvičné účely, jelikož nedávno bylo na Filipínách určeno mnoho vysoce ohrožených taxonů šplhavců (Nigel Colar 2011). Jediný samec byl 11. června darován do NFEFI-BCC.
 
Loskuták palawanský (Gracula religiosa palawanensis)
Tento druh uznaný jako zranitelný (Colar & Mallari 2001) je pod velkým tlakem pytláků kvůli vysoké poptávce nelegálního trhu v zemi. Čtyři páry a jedinec narozený v zajetí jsou nyní chováni v TFI. Další tři páry, dva samci a dva jedinci neurčeného pohlaví jsou chováni v Punta Ballo Talarak Satelite Rescue & Breeding Center. V roce 2014 se narodila tři mláďata 23. března a další jedno ze snůšky dvou vajec se narodilo 1. května. Třicátého června byla objevena dvě vejce při prohlídce hnízdní budky.
 
Špaček holohlavý - koleto (Sarcops calvus) 
V centru je nyní chován jeden chovný pár se sedmi potomky. Dvě ptáčata se vylíhla 30. března, další tři 12. května a poslední snůška je stále ve hnízdě (30. června).
 
Mandelík východní (Eurystomus orientalis cyanocollis)
Dva páry tohoto jediného zástupce čeledi Coracidae na Filipínách jsou chovány pro vzdělávací a cvičné účely.
 
Kachna filipínská (Anas luzonica)
Nyní jsou chovány dva páry této jediné endemické kachny. Tento druh se rozmnožil překvapivě pouze jedenkrát během pěti let. Bylo to v roce 2010 po jevu El niňo. Ten samý rok byla u jediného páru chovaného v NFEFI-BCC zaznamenána hnízdní aktivita.
 
Ochranářské aktivity:
24. června 2014, účast na konferenci Wildlife Conservation and Protection in Western Visayas – Department of Environment and Natural Resources.
 
Poděkování:
Zaměstnanci TFI by chtěli vyjádřit svou nejhlubší vděčnost každému, kdo podpořil a dále pokračuje v podpoře Talaraku. Dále také ostatním úřadům, které pokračují v podpoře Philippine Biodiversity Program. TFI je obzvláště vděčné (v abecedním pořadí):
Faunus o.s. (Česká republika); Feather Park Inc. (Filipíny); ICE’N’GO’ (Česká republika); Landau Zoo & Friends of Landau Zoo (Německo); Liberec Zoo (Česká republika); Mari-it Wildlife Conservation Park (WVSU-CAF, Lambunao, Panay); NFEFI – BCC (Filipíny); Krokodyli Zoo Protivin; Philippines Biodiversity Conservation Foundation Inc. (PBCFI, Filipíny); Zoo Plzeň (Česká republika); Zoo Praha (Česká republika); Punta Ballo Parot Farm (Filipíny); Stiftung Artenshutz (Německo); Vogelpark Avifauna (Holandsko); West Visayas State University (Filipíny); World Owl Trust (Velká Británie); World Association of Zoos and Aquaria (Švýcarsko) a Zoological Society for the Conservation of Species and Populations (Německo).
Dále jsme také velmi vděční: Birgit Benzing, Juan Andres Corro, Todd Dalton, James Dinsay, Errol Gatumbato, Julian Coco Garcia, Juan Javier Garcia, Rikardo Garcia, Joaquin Gaw, Dr. Angela Glatston, Dino Gutierrez, Jan Hanel, Robert Harland, Dr. Jens-Ove Heckel, Joanne Justo, Joost Lammers, Prof. Lucia Lastimoza, Gerry Ledesma, Lance Patric Ledesma, Lucia D. Salazar, Dr. Jean-Marc Lernould, Dr. Theresa Mundita Lim, Paul Lizares, Lourdes Theresa Luzuriaga, MVDr. David Nejedlo, William Oliver, Andrew Owen, Tomas Pes, Jirina Pesova, Jiri Prochazka, Miroslav Prochazka, Nigel Simpson, Anthony Ramos, Augusto D Sison, Cristina Schubert, MGr Dana Sobotkova; Christian Rainward, Jiri Travnicek, Edgardo Uychiat, Antonin Vaidl, Rinus Verkade, Anthony Warburton, Dr. Roger Wilkinson and Roland Wirth.
Filipínské vládní instituce, včetně the Bureau of Animal Industry, Community Environment and Natural Resources Office, Department of Education, Department of Environment and Natural Resources, Protected Areas and Wildlife Bureau, Provincial Government of Negros Occidental, Provincial Environment Management Office and the Provincial Veterinary Office.
 
Zprávu sestavili:
Pavel Hospodářský a Zuzana Panovská
Koordinátor In-situ projektů Zoo Liberec
Talarak Foundation Inc. 52 Coloso Street , Kabankalan City, Negros Occidental, Philippines 6111